V této kalkulačce si můžete spočítat, kolik by byla vaše podpora v nezaměstnanosti, pokud byste v roce 2024 přišli o zaměstnání. Můžete si tak snadno ověřit, kolik peněz byste dostávali, a po jak dlouhou dobu, pokud byste byli nezaměstnaní.
V této kalkulačce si můžete spočítat, kolik by byla vaše podpora v nezaměstnanosti, pokud byste v roce 2024 přišli o zaměstnání. Můžete si tak snadno ověřit, kolik peněz byste dostávali, a po jak dlouhou dobu, pokud byste byli nezaměstnaní.
V roce 2023, vláda schválila velké změny. Ty se budou týkat důchodů, daní a mnoha dalších oblastí. Několik změn se vztahuje i na nezaměstnané. Od ledna 2024, by se měly zpřísnit podmínky, pro nárok na podporu v nezaměstnanosti. Pro některé nezaměstnané se ale podpora i zvýší.
Od ledna 2024, se zpřísní podmínky pro nárok na podporu – týkat se to má situace, kdy někdo žádá o podporu opakovaně, jen krátce po skončení té předchozí (resp. v případech, kdy byla podpora čerpána někdy během posledních 2 roků).
Podle současných podmínek, je pro nárok na další podporu v nezaměstnanosti, nutné pracovat alespoň 3 měsíce v novém zaměstnání (v některých případech je to minimálně 6 měsíců).
Od ledna 2024, ale bude nutné pro další podporu, odpracovat minimálně 5 měsíců v novém zaměstnání (v některých případech dokonce minimálně 9 měsíců).
Pro některé nezaměstnané, bude od roku 2024, nárok jen na vyšší podporu. Od ledna se zvyšuje maximální podpora pro nezaměstnané nebo i maximální podpora při rekvalifikaci.
Maximální podpora se zvýší o 1810 Kč na 24 608 Kč. Podpora při rekvalifikaci se zvýší na 27 578 Kč. Zvýší se i minimální podpora, na kterou je nárok například po skončení rodičovské, nebo po skončení dlouhodobé neschopenky.
Abyste měli nárok na podporu v nezaměstnanosti, musí být splněny základní podmínky. Mezi ně patří především to, že jste v posledních 2 letech „pracovali“ nejméně 12 kalendářních měsíců. Přičemž ale platí, že není ani tak podstatné vykonávání nějakého zaměstnání, jako spíše účast na důchodovém pojištění.
U zaměstnanců je to jednoduché, těm se strhává sociální (důchodové) pojištění ze mzdy. Jiné je to ale třeba u těch, kdo pracují na DPP nebo DPČ. U nich se pojištění strhává jen za určitých podmínek – u DPP (dohoda o provedení práce) je to jen v těch měsících, kdy celkový měsíční příjem překročí 10000 Kč. U DPČ (dohoda o pracovní činnosti) se pojištění platí, jen pokud je sjednán rozhodný příjem od 4000 Kč měsíčně.
Jiné je to pak třeba u žen po rodičovské. Ty sice v posledních 3 letech (nebo 4 letech) obvykle nepracovaly, ale nárok na podporu mít budou. Doba, kdy byly doma s dítětem, se jim totiž započítává, jako náhradní doba důchodového pojištění, a nárok na podporu jim tak vzniká.
To, jak dlouho budete dostávat podporu v nezaměstnanosti je závislé na tom, kolik je vám roků:
Kolik je podpora v nezaměstnanosti vychází z toho, jaká byla vaše průměrná čistá mzda v předchozím zaměstnání. Podpora se obvykle počítá na základě průměrného čistého příjmu v posledním zaměstnání – za poslední ukončené kalendářní čtvrtletí.
Pokud byste si tedy šli o podporu v nezaměstnanosti žádat třeba v červnu 2024, pak se bude podpora počítat z příjmů v lednu až březnu 2024. Při žádosti v červenci 2024, už to bude příjem za duben až červen 2024.
Jsou ale i výjimky – pokud pracujete jen krátce, tak někdy není možné spočítat průměrný příjem. V takovém případě se vychází z tzv. pravděpodobného výdělku.
V jiných případech (třeba u žen po rodičovské) zase není z čeho počítat (rodičovský příspěvek se použít nedá). Pak se vychází z průměrné mzdy v ČR (pro rok 2024 platí průměrná mzda ve výši 42 427 Kč), a žena pak dostává 15% za první dva měsíce z této průměrné mzdy (6 365 Kč), 12% za druhé dva měsíce (5 092 Kč) a 11% za zbytek doby (4 667 Kč).
Pokud je ale poslední pracovní poměr ukončen dohodou nebo výpovědí ze strany zaměstnance, a nejsou vážné důvody pro ukončení pracovního poměru, pak je výše podpory po celou dobu „jenom“ 45%.
Podpora v nezaměstnanosti ale nemůže být libovolně vysoká. Jsou určeny maximální limity – i kdybyste měli velmi vysokou výplatu, vaše podpora nebude nikdy vyšší než:
Za studenty stát hradí pouze zdravotní pojištění. Jak již bylo uvedeno v předchozích odstavcích, nárok na podporu je podmíněn placením důchodového (sociálního) pojištění.
Pokud tedy student během studia nepracuje (12 měsíců za poslední dva roky), pak po skončení studia nemá nárok na podporu.
Pokud by měl student během studia nějakou brigádu – tak aby měl nárok na podporu, tak to musí být taková práce, která zakládá účast na důchodovém pojištění.
Tedy při práci na DPP musí být příjem vyšší než 10000 Kč měsíčně, při práci na DPČ musí být sjednán příjem od 4000 Kč měsíčně.