Příjem na základě dohody o provedení práce se nijak neliší od ostatních příjmů, které podléhají exekučním srážkám. Platí, že exekutor může nařídit nejenom srážky z platu, ale i z dalších příjmů.
Máte nějaké dluhy a hrozí vám exekuce? Pokud pracujete na dohodu o provedení práce, a máte pocit, že jste tím před exekutorem v „bezpečí“, tak vás bohužel vyvedeme z omylu. Exekutor totiž může „zabavit“ i příjem získaný na základě dohody o provedení práce (DPP).
Na této stránce najdete kalkulačku pro výpočet výše exekučních srážek v případě práce na dohodu o provedení práce v roce 2023. Podíváme se i na to, jaká je aktuální nezabavitelná částka a i na další užitečné informace.
Od začátku roku 2023, se poměrně výrazně zvýšila nezabavitelná částka při exekuci. U běžné brigády nebo přivýdělku na dohodu o provedení práce (DPP), s příjmem do 10 000 Kč, se obvykle z příjmu nic nestrhne.
Exekuční srážky u DPP, jsou možné jen při vyšších příjmech, nebo pokud má někdo DPP jako přivýdělek k zaměstnání. Pak se mu exekuce může strhávat jak z výplaty v zaměstnání, tak i z příjmu z nějaké brigády na dohodu DPP.
Příjem na základě dohody o provedení práce se nijak neliší od ostatních příjmů, které podléhají exekučním srážkám. Platí, že exekutor může nařídit nejenom srážky z platu, ale i z dalších příjmů. Třeba z příjmu na základě dohody o provedení práce, nebo z dohody o pracovní činnosti. Exekuce je možná i na nemocenské dávky, podporu v nezaměstnanosti, rodičovskou nebo mateřskou, na důchod nebo i na některé sociální dávky.
Postup výpočtu výše srážek z DPP je stejný jako u výplaty. V případě, že je příjem z DPP vaším jediným příjmem, tak se při výpočtu uplatní celá nezabavitelná částka. Exekutor vám tedy určitě nemůže zabavit celý příjem z DPP, postupuje se stejně jako u výplaty.
Základní nezabavitelná částka pro jednotlivce je od 1. 1. 2023 ve výši 13 638 Kč. Pokud by měl dlužník i nějaké děti nebo manžela/manželku, pak se základní nezabavitelná částka dále zvyšuje. A to od 1. 1. 2023 na 3 409,50 Kč za každé dítě nebo i za manžela/manželku.
Podívejte se na další užitečné informace:
Výsledná nezabavitelná částka se pak odečítá od čistého příjmu z DPP. Pokud něco zbyde (práce na dohodu bývá obvykle spojena spíše s nižším příjmem), pak se zbytek rozděluje na třetiny (pokud by náhodou zbytek – po odečtení nezabavitelného minima – byl vyšší než 30 686 Kč, pak se na třetiny dělí jen 30 686 Kč, a vše co by bylo nad 30 686 Kč, dostává exekutor).
První třetinu pak dostává vždy exekutor. Druhá třetina je určena pro přednostní pohledávky. Pokud je nemáte (máte jen nepřednostní exekuci), pak vám druhá třetina zůstane. Poslední třetina pak vždy zůstává dlužníkovi (i u přednostní i nepřednostní exekuce).
Trochu jiná situace bude, pokud budete pracovat na hlavní pracovní poměr a současně i na dohodu o pracovní činnosti. V takovém případě se nezabavitelná částka uplatní jen u jednoho příjmu (např. HPP) a druhý příjem (z DPP) již může být zabaven celý. Resp. správně by se měla nezabavitelná částka rozdělit mezi obě zaměstnání. Pokud byste pracovali pro jednoho zaměstnavatele, tak by se měly oba příjmy sečíst a exekuce by se počítala z výsledné částky.