Pro výpočet výživného existuje metodika. Výpočet alimentů se provádí z čisté mzdy, a platící rodič má nárok na určitou nezabavitelnou částku. Na výživné může mít nárok i manželka po rozvodu, nebo těhotná žena (neprovdaná matka dítěte).
Zajímalo by vás, kolik jsou alimenty na dítě v roce 2024? Kolik máte platit na dítě, nebo na co máte nárok od bývalého manžela? V následující kalkulačce si můžete spočítat orientační částku, kolik by mělo být výživné na dítě.
Možností, jak určit výši alimentů na dítě, je více. U soudu, se výživné obvykle určuje podle metodiky, kterou sestavilo Ministerstvo spravedlnosti (viz zde).
Výpočet doporučené výše výživného, se provádí na základě čisté mzdy rodiče, který bude mít povinnost platit alimenty. Zohlední se počet dětí, jejich věk a životní fáze.
Soud musí současně přihlédnout i k tomu, aby platícímu rodiči zůstala adekvátní část výplaty, k zajištění vlastní obživy.
Při placení alimentů je nárok na stejnou nezabavitelnou částku, která se používá i pro výpočet exekuce (přednostní pohledávky) nebo pro výpočet insolvence.
Tato nezabavitelná částka, se průběžně mění. Aktuálně (v roce 2024) je to 12 705 Kč. A kromě toho je nárok i na 1/3 ze zbylé části výplaty.
Pokud je platící rodič podnikatel (OSVČ), tak se ale běžný výpočet alimentů z čisté mzdy použít nedá. Odlišný výpočet se týká i rodičů s vysoce nadprůměrným příjmem, nebo těch kdo mají naopak nulový či jen minimální příjem.
Pro orientační výpočet alimentů na dítě, stačí zadat čistou mzdu (pokud ji neznáte přesně, tak postačí jen přibližný odhad).
A dále je pro výpočet důležité zadat celkový počet dětí, jejich věk a kolik času tráví s rodičem, který bude platit alimenty.
Základní výše alimentů, je stanovena jako % z čisté mzdy. Pokud by měl rodič platit na dvě děti do 15 roků, pak by to bylo celkem až 32% z čisté mzdy.
Výsledné alimenty ale mohou být nižší, pokud se zohlední péče o dítě (doba, kterou tráví děti u platícího rodiče). V jiných případech, může soud přiznat i vyšší výživné, než je toto doporučené minimum.
Věk | 1 dítě | 2 děti | 3 děti | 4 a více |
---|---|---|---|---|
Předškolní věk (0 – 5 roků) | 14% | 12% | 10% | 8% |
I. stupeň ZŠ (6 – 10 roků) | 16% | 14% | 12% | 10% |
II. stupeň ZŠ (11 – 15 roků) | 18% | 16% | 14% | 12% |
SŠ a vyšší vzdělávání (16 roků a více) | 20% | 18% | 16% | 14% |
Rodič, který bude platit alimenty, má nárok na určitou minimální částku. Ta se vypočítá podobně, jako nezabavitelné minimum při exekuci nebo insolvenci.
V roce 2024 je to minimálně 12 705 Kč + 1/3 ze zbývající části mzdy (maximálně to ale může být 22 234 Kč).
Při výpočtu výživného u soudu se posuzuje, zda zůstane určitá část čisté mzdy (viz tabulka níže), nebo minimální nezabavitelná částka (je nárok na to, co je vyšší).
Počet dětí | Kolik musí zůstat z výplaty při placení alimentů |
---|---|
1 dítě | minimálně 12 705 Kč + 1/3 zbylé části čisté mzdy |
2 děti | minimálně 66% z čisté mzdy nebo nezabavitelná částka (řádek 1) |
3 děti | minimálně 55% z čisté mzdy nebo nezabavitelná částka (řádek 1) |
4 a více | minimálně 50% z čisté mzdy nebo nezabavitelná částka (řádek 1) |
Minimální výživné na dítě, není určeno v žádné metodice nebo v jiném právním předpisu.
Pokud je rodič (který má vyživovací povinnost) bez příjmu, nebo má jen nějaký minimální příjem, tak mu při výpočtu alimentů vyjde 0 Kč.
Soud, s přihlédnutím k mnoha různým individuálním faktorům, může stanovit nějakou minimální, alespoň symbolickou částku. Například 500 Kč měsíčně, nebo i jenom 100 Kč měsíčně.
Alimenty na dítě, je nutné platit až do chvíle, než je dítě schopné se samo uživit. Pokud byla povinnost platit alimenty stanovena u soudu, tak o ukončení vyživovací povinnosti rozhoduje soud.
Nárok na alimenty také zaniká ve chvíli, kdy se dítě vdá nebo ožení (pak má přednost vzájemná vyživovací povinnost mezi manžely)
Na výživné může mít dítě nárok i po dosažení zletilosti. Věk nehraje žádnou významnou roli. Na alimenty může být dále nárok i po 18 roce, nebo i po dosažení věku 26 roků.
Podstatné je pouze to, zda je dítě schopné se samo uživit. Na alimenty tak může mít dítě nárok i po skončení školy, když je nezaměstnané, na Úřadu práce, nebo když má v zaměstnání jenom nějaký minimální příjem.
Pokud bývalý manžel (nebo manželka) neplatí soudem určené alimenty na dítě, tak je možné na Úřadu práce podat žádost o náhradní výživné.
Náhradní výživné může být až 3000 Kč měsíčně na 1 dítě (při více dětech je to tedy více).
Základní podmínkou, pro nárok na náhradní výživné od státu, je podání návrhu na zahájení exekuce, pro neplacení alimentů.
Náhradní výživné vyplácí každý měsíc Úřad práce (podobně jako jiné sociální dávky). Maximálně ale po dobu 4 roky (48 měsíců).
Každé 3 měsíce, je nutné dokládat potvrzení, jestli a kolik případně bylo zaplaceno na výživném (dobrovolně/přes exekutora).
Na výživné má nárok nejenom dítě, ale někdy je nutné po rozvodu platit alimenty i na manželku (nebo na manžela).
Manželka může mít po rozvodu nárok na alimenty, ale jenom první 3 roky (poté by si již měla být schopná sama zajistit adekvátní příjem).
O výživném pro manželku po rozvodu rozhoduje soud, který může přihlédnout k řadě různých faktorů.
Obecně platí, že manželka (na rozdíl dítěte), už ale nemusí mít nárok na „stejnou životní úroveň“, jako během manželství. Výživné je tedy obvykle nižší (pouze na úrovni zajištění základních životních potřeb).
To ale neplatí ve chvíli, kdy k rozvodu dochází například kvůli nevěře manžela (nebo kvůli jinému významnému důvodu, který zavinil rozpad manželství).
V takovém případně může být nárok na vyšší výživné (stejná životní úroveň jako během manželství).
Na výživné může mít nárok i těhotná žena (matka dítěte). A to až po dobu 2 roky po porodu. Kromě výživného pro matku dítěte, je nárok i na úhradu nákladů souvisejících s těhotenstvím a s porodem.
Výživné pro těhotnou ženu, je nižší, než výživné na dítě. Těhotná žena má nárok jenom na zajištění základních životních potřeb (dítě má nárok na stejnou životní úroveň, jako jeho rodiče).