Na podporu v nezaměstnanosti od Úřadu práce, může být nárok i po skončení zaměstnání ve zkušební době. Musí být ale splněny obecné podmínky (minimální odpracovaná doba 12 měsíců za poslední 2 roky). Výpočet podpory po zkušební době se provádí z výplaty v novém zaměstnání (průměrný nebo pravděpodobný výdělek).
Na podporu v nezaměstnanosti, může být nárok i po ukončení zaměstnání, ještě během zkušební doby. Záleží na tom, zda budou splněny obecné podmínky pro nárok na podporu. Pokud ano, tak se podpora vypočítá z výplaty v zaměstnání, které bylo ukončené ve zkušební době.
Hlavní podmínkou, aby byl nárok na podporu od Úřadu práce, je odpracování minimální doby 12 měsíců, během posledních dvou roků:
I když je zaměstnání ukončeno ve zkušební době (jen po krátké době v novém zaměstnání), i tak může být nárok na podporu. Za předpokladu, že jste před tím pracovali v nějaké jiné práci (nebo že je možné započíst nějakou náhradní dobu zaměstnání).
Pokud žena po skončení rodičovské nastoupí do nového zaměstnání, a skončí ještě ve zkušební době, tak má nárok na podporu (rodičovská se počítá, jako náhradní doba zaměstnání).
Pokud by se ale jednalo například o studenta, který nastoupí do prvního zaměstnání, a to hned ukončí ještě ve zkušební době, tak nárok na podporu nebude.
S nárokem na podporu v nezaměstnanosti, při výpovědi ve zkušební době, může souviset i to, co jste dělali před nástupem do nového zaměstnání.
V případě, že byl někdo nezaměstnaný, vedený na Úřadu práce, a pobíral podporu v nezaměstnanosti, tak následně nemusí mít nárok na další podporu.
Od začátku roku 2024 platí nové (přísnější) podmínky, pro nárok na další podporu v nezaměstnanosti. Roli hraje mimo jiné i to, zda byla předchozí podpora v nezaměstnanosti vyčerpána celá nebo ne.
Každý nezaměstnaný, může mít nárok na podporu po dobu 5, 8 nebo 11 měsíců (odvíjí se od věku).
Pokud je vyčerpána celá tato doba, tak je v novém zaměstnání nutné odpracovat minimálně 9 měsíců. Jinak není nárok na podporu.
Pokud při poslední evidenci na ÚP nebyla vyčerpána celá doba, tak je nárok na podporu:
Podpora v nezaměstnanosti, se vždy počítá z posledního zaměstnání. A to i v případě, že byste v nové práci pracovali jenom pár dní.
Pokud se nedá vypočítat průměrná mzda (méně než 21 odpracovaných dní), tak se pro výpočet podpory použije pravděpodobný výdělek (viz paragraf 355, zákoník práce).
Jinak se vypočítá průměrný výdělek běžným způsobem (viz výpočet průměrného čistého výdělku), a z toho se pak vypočítá podpora.
Pro výpočet podpory v nezaměstnanosti v roce 2024, můžete použít následující kalkulačku:
Při výpočtu podpory v nezaměstnanosti, ale bude záležet i na důvodech pro ukončení zaměstnání.
Ve zkušební době, se obvykle pracovní poměr neukončuje výpovědí. Během zkušební doby, je možné okamžité zrušené pracovního poměru. A to i bez uvedení důvodu.
Pokud je ale zaměstnání ukončeno ze strany zaměstnance bez vážného důvodu (viz co jsou to vážné důvody pro ukončení zaměstnání), tak je následně podpora v nezaměstnanosti nižší. Po celou dobu, je pak nárok jenom na 45%.
Je-li ale zaměstnání ukončeno na základě nějakého vážného důvodu, nebo pokud dal „výpověď“ zaměstnavatel, tak je nárok na podporu ve výši 65% první dva měsíce, 50% další dva měsíce a 45% po zbytek doby.
Při výpovědi ze zaměstnání ve zkušební době, mohou nastat případy, kdy nebude vznikat nárok na podporu v nezaměstnanosti.
I v takových případech má ale smysl, jít na Úřad práce. Obecně platí, že na Úřad práce je vhodné zajít do 3 pracovních dní. Minimálně s ohledem na placení zdravotního pojištění (za nezaměstnané v evidenci na ÚP platí zdravotní pojištění stát).
Ten, kdo nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti, si během evidence na ÚP, může najít i nějakou brigádu – například práci na dohodu DPČ s maximálním měsíčním příjmem do 9 450 Kč.
Kromě toho, může být nárok na některé sociální dávky – mohou to být například přídavky na bydlení, přídavky na dítě, nebo případně i dávky hmotné nouze (příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení).