Užitečné informace pro vaše osobní finance

Výpověď a nemocenská – prodloužení výpovědní doby kvůli neschopence

<span>Na placenou neschopenku je nárok i ve výpovědní době. Pokud je to výpověď ze strany zaměstnavatele, tak může dojít i k prodloužení výpovědní lhůty kvůli nemocenské. Na nemocenské dávky, může být nárok i po skončení zaměstnání.</span>

Na placenou neschopenku je nárok i ve výpovědní době. Pokud je to výpověď ze strany zaměstnavatele, tak může dojít i k prodloužení výpovědní lhůty kvůli nemocenské. Na nemocenské dávky, může být nárok i po skončení zaměstnání.

Vhodný čas na nemoc nebo úraz, si nikdo nevybere. Většinou se to naopak stane ve chvíli, kdy se to nejméně hodí. Onemocnět se dá i během zkušební doby v novém zaměstnání, nebo ve výpovědní době, nebo dokonce až po skončení zaměstnání.

V následujícím textu se podíváme, jak je to výpovědní lhůtou, pokud onemocníte jen krátce před skončením zaměstnání. Může dojít k prodloužení výpovědní doby. Záleží ale i na tom, kdo dal výpověď. Jestli zaměstnanec nebo zaměstnavatel. A kdy by měla skončit neschopenka.

Nárok na neschopenku před ukončením zaměstnání

Na placenou neschopenku, mají nárok téměř všichni zaměstnanci, hned od prvního dne v novém zaměstnání, až do ukončení pracovního poměru.

Na nemocenskou je nárok dokonce i po skončení zaměstnání – pouze ale v případech, kdy neschopenka začne do 7 kalendářních dní od ukončení pracovního poměru (ochranná doba).

Na neschopenku (náhradu mzdy za nemoc a nemocenské dávky), není nárok například během neplaceného volna v zaměstnání. Nebo pokud je to zaměstnání „malého rozsahu“. Platí to pro práci na dohodu DPP s příjmem do 10 000 Kč, nebo i pro práci na dohodu DPČ s příjem pod 4000 Kč.

Jinak je ale během zaměstnání téměř vždy nárok na placenou neschopenku (okrajové výjimky nyní vynecháme):

Na nemocenskou je nárok i během zkušební doby (hned od prvního dne v nové práci)
Nárok je i poté co dáte nebo dostanete výpověď (během výpovědní doby)

Výpověď od zaměstnavatele a neschopenka ve výpovědní době

V případě, že se jedná o výpověď od zaměstnavatele (tj. „když dostanete padáka“), tak jste ještě minimálně dva měsíce ve výpovědní době (reálně i o něco déle, protože výpovědní doba začíná až od začátku následujícího měsíce, po předání výpovědi).

Během výpovědní doby, jste i nadále zaměstnancem se všemi právy (a povinnostmi), které jsou s tím spojené.

Máte nárok jak na náhradu mzdy za nemoc (platí zaměstnavatel za prvních 14 dní na neschopence), nebo je následně nárok i na nemocenské dávky (platí ČSSZ od 15 dne na neschopence).

Prodloužení výpovědní doby kvůli neschopence

Pokud onemocníte ještě před skončením zaměstnání, tak může dojít i k prodloužení výpovědní lhůty. Platí to pro případ, kdy jste dostali výpověď od zaměstnavatele, a neschopenka by vám měla skončit až po uplynutí výpovědní lhůty.

V takovém případě může dojít k tomu, že po skončení neschopenky, bude výpovědní doba pokračovat dále, a pracovní poměr skončí až po jejím uplynutí.

Je zde ale i možnost, že zaměstnavateli sdělíte, že o prodloužení výpovědní doby nestojíte, a pak vám pracovní poměr skončí během neschopenky.

Pokud by měla neschopenka skončit ještě před uplynutím výpovědní doby, tak se nic neprodlužuje.

Prodloužení výpovědní lhůty kvůli nemocenské

Případné prodloužení výpovědní lhůty, řeší přímo zákoník práce – viz paragraf 53, odstavec 2:

(2) Byla-li dána zaměstnanci výpověď před počátkem ochranné doby tak, že by výpovědní doba měla uplynout v ochranné době, ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává; pracovní poměr skončí teprve uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby, ledaže zaměstnanec sdělí zaměstnavateli, že na prodloužení pracovního poměru netrvá.

Výpověď od zaměstnance a neschopenka ve výpovědní době

Výpověď v zaměstnání můžete dát i vy. Zaměstnanec může dát výpověď i bez uvedení důvodu. I v tomto případě, je ale obvykle výpovědní doba 2 měsíce (která začíná až od začátku následujícího měsíce poté „co bouchnete do stolu a řeknete, že končíte“).

I v případě, že je to výpověď ze strany zaměstnance, je nárok na nemocenské dávky, podle běžných podmínek. Výpovědní doba se ale neprodlužuje.

Ukončení zaměstnání dohodou – bez výpovědní doby

Zaměstnání je možné ukončit i dohodou, bez výpovědní doby. Při dohodě, může pracovní poměr skončit ihned, nebo za týden, nebo za měsíc, nebo kdykoliv, podle toho jak se domluvíte.

I když máte domluvené ukončení zaměstnání dohodu, třeba ke konci roku, a v zaměstnání ještě nějakou dobu pracujete, tak se ale nejedná o výpovědní dobu v tom pravém slova smyslu.

Nárok na neschopenku po skončení zaměstnání – kdo platí nemocenskou?

Na neschopenku (a nemocenskou) je nárok, pokud pracovní neschopnost začne ještě během pracovního poměru. Nebo pokud neschopenka začne do 7 dní od ukončení zaměstnání (ochranná doba).

I když vám pracovní poměr skončí v průběhu neschopenky, pro vás to nic nemění. I nadále můžete být na neschopence (dokud vám ji neukončí lékař). A i nadále může být nárok na nemocenskou.

Prvních 14 dní na neschopence platí nemocenskou zaměstnavatel. Ten ale platí náhradu mzdy za nemoc, jenom v době, kdy jste jeho zaměstnancem. Pokud by vám práce skončila během prvních 14 dní na neschopence, tak skončí i nárok na nemocenskou od firmy.

Od 15 dne a dále, platí nemocenskou stát (ČSSZ). Ne nemocenské dávky, je nárok i po skončení zaměstnání. Na nemocenské dávky je nárok až 380 dní (od začátku neschopenky), nebo případně i déle (v některých případech je možné prodloužení, až o 350 dní).

Po skončení neschopenky, pak můžete jít na Úřad práce. A budete mít nárok i na podporu v nezaměstnanosti (na podporu může být nárok, i po skončení dlouhodobé neschopenky).